Avstandsoppfølging som velferdsteknologi - sammendrag på samisk
Čoahkkáigeassu
Dát čoahkkáigeassu lea gáiddusčuovvoleami birra, mii lea čálgoteknologiija mii maŋemus jagiid lea sakka ovdánan. Čoahkkáigeassu sisttisdoallá vuosttažettiin dieđuid das movt diekkár teknologiija lea geavahuvvon dearvvašvuođa vuosttašlinjábálvalusas. Gáiddusčuovvoleapmi lea guhká geahččaladdon telemedisiinnalaš čovdosiid oktavuođas sihke spesialista- ja suohkandearvvašvuođabálvalusas. 2020:s šadde diekkár čovdosat áibbas dárbbašlaččat covid-19 geažil. Pandemiija dagahii dárbbu fállat dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusat gáiddusvugiid bokte, vuosttažettiin njoammuneastadeami dihte, ja dat dagahii fáhkka digitála «morráneami».
Dát čoahkkáigeassu fátmmasta oppalaččat suohkanlaš dearvvašvuođabálvalusaid gáiddusčuovvoleami, ii ge guoskkat erenoamážit dihto geavaheaddjejoavkkuid, vaikko eksperimentála geahččaleamit leat ge dán rádjái guoskan dihto joavkkuide geain leat bistevaš gillámušat, go sin guovdu lea diekkár čuovvoleapmi leamaš erenoamáš ulbmillaš.
Raporttas čujuhuvvo relevánta dutkan- ja ovdánahttinbargguide, áigeguovdilis lágaide ja njuolggadusaide, almmolaš dokumentašuvdnii, eiseválddiid dokumeanttaide ja eará dieđuide mat earret eará sáhttet leat ávkkálaččat fuolahusbálvalusa bargiide ja eará berošteddjiide, sihke fágaolbmuide ja dábálaš olbmuide.
Dárbbašlaš ovdáneamit
Gáiddusčuovvoleapmi lea áigái boahtán máŋggaid politihkalaš, ekonomalaš ja teknologalaš ovdánemiid geažil mat maiddái oppalaččat leat dagahan dárbbu gávdnat čálgoteknologalaš čovdosiid dearvvašvuođabálvalussii. Okta boađus lea dearvvašvuođabálvalusa ođđasisorganiseren mii dál lea jođus, man ulbmil lea bidjat geavaheaddji dárbbuid guovddážii ollislaš bálvalusovdánahttimis. Guovddáš ášši mii dan guvlui doalvu, lea dat jurdda ahte son gean várás bálvalus lea, galgá beassat aktiivvalaččabut searvat iežas dearvvašvuođa áimmahuššamii. Eará guovddáš bealli lea dárbu unnidit goluid dihto dearvvašvuođabálvalusain, dan sivas go dát bálvalusat lassánit demográfalaš rievdamiid geažil, muhto fal dainna lágiin ahte fálaldagaid kvalitehta ii galgga hedjonit. Gáiddusčuovvoleapmi ovddiduvvo nappo oktan vejolaš goluid-unnideaddji doaibmabidjun resursavátnivuođa áiggis. Eará mii maid dahká dán ovdáneami vejolažžan lea ahte mobiila data- ja telebálvalusaid ja govdafierpmádatčovdosiid teknologiija dahká vejolažžan sáddet alla kvalitehta govaid ja jiena miehtá riikka. Dát dahká vejolažžan fállat ja sáddet bálvalusaid dakkár vugiid mielde mat eai livčče vejolaččat almmá dien lágan digitála infrastruktuvrra haga. Álbmogis leat maid vuordámušat dasa ahte ođđa teknologiija váldojuvvo atnui nannen dihte bálvalusfálaldaga sidjiide geat máhttet dán teknologiija ávkkástallat.
Riikkaidgaskasaš dutkanbohtosat čájehit ahte gáiddusčuovvoleapmi lea hui divrras ja dan lihkostuvvan lea konteavsttaid duohken, ja ahte vaikko dan atnui váldin lihkostuvvá dihto dearvvašvuođavuogádagas, de ii leat daddjon ahte dat maid das leat oahppan, lea ávkin eará oktavuođas ja eará geavaheddjiid guovdu. Leat maiddái váilevaš dieđut das makkár ollislaš vuoittu gáiddusčuovvolančovdosat addet. Danne leat álggahuvvon viiddis našuvnnalaš geahččaleamit Norggas, maid dutkit čuvvot dárkilit iešguđetge mihttomeriid vuođul. Dáid guorahallamiid čoahkkáigeasus muitaluvvojit gaskaboddosaš bohtosat ja maiddái eará relevánta guorahallamiid bohtosat.
Hástalusat ja dárbbut
Vaikko gáiddusčuovvoleapmi álgovuorus orru leame oalle seammalágan go dábálaš konsultašuvnnat gos bálvalusa vuostáiváldi ja dearvvašvuođabargit leat njunnálaga, de gáibida gáiddusčuovvoleapmi ođđa teknologiija, ođđa bargovugiid, organisašuvdnarievdadusaid ja ođđa gulahallanvugiid. Dasa dárbbašuvvojit investeremat ja teknihkalaš infrastruktuvra ja dieđusge fertejit sihke mielbargit ja diekkár bálvalusaid geavaheaddjit máhttit atnit diekkár čovdosiid vai áigái bohtet dearvvašvuođabálvalusat main lea alla kvalitehta.